2023
zdroj: časopis Véčko

Nový domov, noví přátelé a možná i smysl života.

Komunitní dům a Rezidence RoSa bude po Praze otevřen také v centru Liberce. První návštěvníky a obyvatele přivítá už v létě 2022. Zatím na pozemku bývalých Montážních závodů nevšední projekt finišuje. Za cíl si klade propojovat generace a zapojovat seniory do běžného života ve městě. Dosud průmyslová lokalita se tak díky RoSe stane nejen domovem pro desítky seniorů, ale nabídne aktivity místního komunitního centra lidem z okolí. Do svého nového domova se již těší také první obyvatelé, mezi které patří například paní Vlasta, která na stejném místě, tehdy ještě v Montážních závodech Liberec pracovala od roku 1962. „Mám postiženou dceru a hledala jsem bydlení, kde bych mohla být s ní i ve vyšším věku tak, abychom se nemusely rozdělit. Prodám byt, takhle se mnou může zůstat a bude o ní postaráno,“ upřesňuje. Na svoje bydlení pod Ještědem se těší také paní Hana, která bydlí v první RoSe postavené v Praze již skoro tři roky. Do Liberce se stěhuje, aby byla blíž svojí rodině. „Na přestěhování se velice těším, protože už vím, jak to v RoSe ´chodí´, a že stejný koncept bude zachovaný i v té liberecké,“ říká paní Hana, vášnivá čtenářka i luštitelka křížovek a kvízů, která také ráda sleduje dokumenty o přírodě: „Našla jsem v RoSe rozptýlení i přátele. Oblíbila jsem si pravidelné přednášky o historii, trénování paměti a společná posezení při aktivitě Kavárnička. V loňském roce jsem se zúčastnila Módní přehlídky pro seniory jako modelka a moc jsem si to užila!“

V ROSE DOŽILA I MOJE VLASTNÍ BABIČKA

Zakladatelkou komunitních domů a center RoSa v Praze a v Liberci je Anna Ježková. Po zkušenostech z Francie, kde studovala, vytvořila ojedinělý projekt Rezidence a Centrum RoSa, který je kvalitním bydlením i zázemím pro seniory, ale zároveň nabízí program pro všechny generace obyvatel z okolí a klade důraz na kvalitní městskou architekturu. Cílem týmu RoSy je poskytnout pro seniory, kteří se nechtějí stěhovat mimo město spolehlivé služby pod jednou střechou.

Studovala jste ve Francii a u studií se starala o kvadruplegika. Jaké to bylo?
Studovala jsem na univerzitě Michele de Montaigne v Bordeaux, na katedře lingvistiky a lexikologie, a protože jsem měla trochu volného času, našla jsem si práci a starala jsem se o 41ti letého Jean Pierra, který měl ve 20 letech nehodu na motorce a od té doby byl upoután na vozík. Jako kvadruplegik, nemohl hýbat ani rukama ani nohama. Tato zkušenost mě ovlivnila na celý život. Naučila jsem se na věci dívat nově, raději litovat toho co udělám než toho, co neudělám. Motivací pro RoSu bylo vytvořit bezpečné a inspirující prostředí pro lidi všech generací i handicapů.

V čem byl ten zásadní rozdíl mezi službami v sociální oblasti ve Francii a u nás?
Ve Francii již před dvaceti lety bylo běžné, že zdravotní personál či sociální služby jezdili za klientem. Pro Jean Pierra tedy nebyl problém bydlet ve svém domě na kraji Bordeaux. Všechny služby měl zajištěné takzvaně na míru, podle toho, jak potřeboval. Také bylo možné službu na dálku objednat, například, když se rozhodl, že pojedeme na výlet do Baskicka, mohl služby zdravotního a sociálního personálu objednat na dané místo v daném čase. To mi tenkrát přišlo úžasné a ráda bych, abychom se k tomuto standartu i Čechách dopracovali.

Je Liberec na podobný projekt připravený?
Jsme přesvědčeni, že je v Liberci dostatečně velká poptávka po službách, které chceme nabídnout. Stejně tak jako v celé ČR i Liberecko stárne. V České republice je průměrně 20 % osob starších 65 let a tady tomu není jinak a věřím, že si najdeme klientelu, která ocení kvalitní služby, program, péči a další.

Jak se v RoSe cítíte, když tam navštívíte seniory?
Je pro mě velkou ctí a potěšením, když potkávám usměvavé klienty, kteří u nás našli nový domov, přátele, třeba i lásky a také smysl života. A tento pocit zadostiučinění mě posiluje v tom jít dál a těším se, že vytvoříme další takový dům právě v Liberci.

Ne vždy dnešní rodina funguje na tradičních principech, a tak často dospívajícím dětem jejich prarodiče chybí. V čem vidíte výhody propojení generací?
Není to nic nového, vždycky fungovala dobře interakce mezi dětmi a seniory. Nám jako rodičům často chybí trpělivost, čas i dostatečný nadhled, a to je a byl vždy prostor a role pro seniory. Vyprávět juniorům ze svého života, předávat jim své zkušenosti. Junioři pak naopak umí seniorům vysvětlit jak a proč je baví například telefon a sociální sítě. Jak používat tablet a jak se oni dívají na budoucnost. Interakcí, nasloucháním vznikají ty nejlepší věci.

Kdo si bydlení v RoSe může dovolit? Mám na mysli, jestli na něj za nějakých podmínek, že mu třeba přispějí děti může dosáhnout řekněme průměrný důchodce v Liberci?
Nerada zobecňuji. Chápu, že na první pohled se může zdát, že bydlení v RoSe je drahé, nicméně Rosa není dotovanou institucí ze státního rozpočtu, jsme pouze privátní zařízení. Pokud opravdu senioři naráží na svou kupní sílu, v ten moment je to často rodina, která se snaží pomoci, což je naprosto přirozené. Naši klienti, ale také situaci řeší pronájmem či prodejem stávajícího bydlení, které jim z různých důvodů nevyhovuje a stěhují se k nám.

Jaké máte vzpomínky na seniory ve vaší rodině? Ovlivnili vás něčím babička, prababička nebo dědeček?
Pocházím z tradiční rodiny, a tak babičky i dědečkové byli a jsou její aktivní součástí. Ráda jsem si povídala se svým dědečkem o jeho životní cestě, zažil druhou světovou válku a pak útrapy komunismu, zemřel v roce 1997. Babičky byly a jedna stále je, mou velkou oporou a inspirací. Mám více než devadesátiletou babičku, která se aktivně stará o mé syny a je úžasné to vidět. Moje druhá babička, která zemřela ve věku 93 let žila u nás v pražské RoSe a pro mě to byla úžasná satisfakce, že poté co jsem projekt připravovala a přes všechny překážky vydobyla, bylo možné, aby v něm dožila i moje vlastní babička.

REZIDENCE Rosa

V čem je Rosa jiná?

• každý obyvatel RoSy má svoji bytovou jednotku, kam se stěhuje se svým zařízením, a bydlet v ním může i s malým domácím mazlíčkem
• RoSa je otevřená pro návštěvy i např. přespání, Je to jako když bydlíte ve svém vlastním bytě.
• Obyvatelé si vybírají služby dle svých potřeb a přání.
• V RoSe jsou pod jednou střechou služby recepce, asistenta, lékaře nebo například kadeřnice, pedikérky, manikérky či rehabilitačního personálu a mnoho dalších.
• Centrum RoSa nabízí různé aktivity pro samotné seniory, ale také návštěvníky napříč generacemi jako jsou různá cvičení, kulturní přednášky a vystoupení, workshopy, kurzy či divadlo.
• Součástí RoSy je knihovna, klubovny a přednáškový sál.